Efektivní do poslední suroviny. Vedlejší produkt výroby biometanu najde uplatnění v potravinářství, zemědělství i průmyslu

Sycení nápojů, nafukování záchranných vest či pěstování plodin. Ke všem těmto činnostem se využívá oxid uhličitý, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě biometanu. Biometanové stanice tak v budoucnu mohou být přelomovým zdrojem nejen na poli energetiky, ale také v jiných průmyslových odvětvích. Jedním z pilotních projektů tohoto typu je zemědělská biometanová stanice v ZDCHP Litomyšl, jejíž realizaci jsme měli na starosti.

Biometanové stanice by v budoucnu mohly dále efektivně nakládat s oxidem uhličitým. Ten je totiž hned po metanu druhou hlavní složkou bioplynu, z něhož tvoří 30 – 50 procent. Při čištění bioplynu na biometan pak vznikají dva oddělené plyny – metan s čistotou zemního plynu, a právě oxid uhličitý, který má původ v biomase.

„Oxid uhličitý nemá na většině bioplynových stanic využití a vypouští se do vzduchu. Současné technologie však již umožňují jeho ukládání a úpravu pro případné další využití,“ upozorňuje Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas, která se v loňském roce podílela na úspěšné realizaci biometanové stanice v Litomyšli. Ta samotná by měla vyprodukovat 1,7 milionu metrů krychlových biometanu, což je přibližně 1 190 tun metanu. „Z bioplynu je možné získat přibližně stejné množství biogenního oxidu uhličitého, který může být využitý v potravinářském, chemickém nebo dále v zemědělském průmyslu,“ upozorňuje na široké využití vedlejšího produktu výroby biometanu Monika Zitterbartová.

Podle odborníků však celkové potenciální množství takto získávaného oxidu uhličitého může být ještě mnohem větší. „Vzhledem k potenciálu produkce biometanu to může být několik desítek tisíc tun ročně pouze původem z biologicky rozložitelných odpadů. A řádově stovky tisíc tun z produkce zemědělských bioplynových stanic. Potenciál produkce oxidu uhličitého jako vedlejšího produktu výroby biometanu je poměrně značný,“ říká Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.

Zdroj: Biom

Z oxidu uhličitého vyrobíme ještě více bioplynu i sycených nápojů

Biometan má velký potenciál přispět k energetické nezávislosti naší země. Podle plánu REPower EU by Česká republika v roce 2030 mohla nahradit 10 procent aktuální spotřeby zemního plynu. Evropská bioplynová asociace dokonce uvádí, že do roku 2050 se produkce může zvýšit nejméně pětinásobně. Potenciál pro rok 2050 tak představuje až 40 % spotřeby plynu v EU v roce 2021. Využití vedlejšího produktu výroby biometanu – oxidu uhličitého pak pro výrobce biometanu, kterými jsou například zemědělská družstva nebo čistírny odpadních vod, přináší dodatečnou přidanou hodnotu.

Oxid uhličitý je možné využívat dále ke zvýšení produkce biometanu, například k pěstování řas či jiných plodin, kterými s pomocí fotosyntézy získají více biomasy pro danou bioplynovou stanici. Za určitých podmínek se oxid uhličitý dá využít i pro obohacení vzduchu ve sklenících, za účelem zlepšení růstu rostlin.

„Druhou variantou je pak možnost majitele biometanové stanice s oxidem uhličitým dále obchodovat a poskytovat ho jiným segmentům průmyslu. Ve finále to pro majitele kromě udržitelné výroby biometanu znamená i finanční zisk nad rámec klasické produkce,“ upozorňuje Monika Zitterbartová.

Zajímavé je využití tohoto plynu v potravinářském průmyslu, ve kterém se používá do sycených nápojů. Pro ně se totiž nyní oxid uhličitý získává jako vedlejší produkt při zpracování ropy. S ohledem na stoupající ceny ropy však oxid uhličitý z biometanových stanic může být pro nápojáře zajímavou alternativou.

Zdroj: EBA

Proces podporuje i Evropská unie

Aby se celý proces využití oxidu uhličitého naplno nastartoval i v Česku, bude tomu podle Petra Novotného muset předcházet nejprve větší rozšíření technologií výroby biometanu na českých bioplynových stanicích. „O běžnou praxi by se mohlo jednat někdy na konci tohoto desetiletí,“ upřesňuje Petr Novotný.

Do budoucna nicméně producenty obnovitelných plynů plánuje podpořit také Evropská komise. Zachycování a ukládání oxidu uhličitého totiž zahrnuje do plánu pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Samotný biometan dokonce nedávno zařadila mezi strategické technologie v dokumentu Net-Zero Industrial Act. Díky zákonu se má zvýšit výroba čistých technologií v EU a zajistit připravenost na přechod na čistou energii.